Květen 2014

Tom ala homeless person

27. května 2014 v 23:30 | Mischigan |  Animation
Nemůžu si pomoct, ale prostě mi v těch vousiskách Tom připadá jako "bezďák" :D A vobec sa mi nepáčí :D







Captured Heart - 20. díl (První smích)

27. května 2014 v 22:42 | Mischigan |  Captured Heart
VĚDĚLA jsem, že se Tom chce ženit co nejdřív. Nevím, jestli kvůli takové lásce ke mně, nebo spíš kvůli tomu, že chce mít všechen ten stres za sebou. Nebylo pro něj snadné se vzdát jeho svobody, ač už jen zdánlivé, protože jsme spolu byli už nějaký ten měsíc. Když mi ale řekl, že by svatbu udělal klidně za měsíc, překvapeně jsem se na něj podívala.
"Do té doby nestihnu zhubnout!" byla první věta, která ze mě vypadla. Tom se hned rozesmál a s olíznutím rtů naklonil hlavu na stranu.
"Prdelko, jestli tě trápí jenom tohle, tak jsme na tom líp, než jsem si myslel," našpulil rty.
"My jsme snad na tom nějak špatně?" chytla jsem se hned jeho skrytých slov. Odkašlal si a jeho smích vyzněl do ztracena. Vážně se na mě podíval a nafoukl tváře, jako by se zdráhal odpovědět. "Tak se mnou mluv, ne?" pobídla jsem ho. "Neumím číst myšlenky," dodala jsem jízlivě.
"Nic to není," zavrtěl najednou hlavou. "Jen jsem ve stresu, netýká se to tebe," pousmál se na mě. Zhluboka jsem se nadechla a zase vyfoukla vzduch, jak jsem se chtěla uklidnit. Počítat do desíti by nepomohlo, tohle snad ano.
"Fajn," přikývla jsem. "Tak který termín? Musíme aj trochu promyslet, jak přijedou naši, Adele, jestli bude chtít, někteří vaši přátelé z Německa…" odmlčela jsem se a podívala se na něj.

TH´s blog photos nr. 08

24. května 2014 v 23:13 | Mischigan |  Tokio Hotel´s blog
TOKIO HOTEL TV SCREENSHOT #3

#THROWBACK THURSDAY: SVĚT PODLE TOMA KAULITZE
Toto bylo 7. dubna 2007, zákulisí a Tom nám znovu vysvětluje svojí verzi o světě...


PRÁVĚ JSEM DOSTAL TENTO ZESILOVAČ! ZABIJÁK!: MARSHALL
Tom Kaulitz

TOKIO HOTEL TV SCREENSHOT #2
Buďte připraveni a odebírejte: TOKIO HOTEL TV ON YOUTUBE




Captured Heart - 19. díl (Problémy v ráji)

24. května 2014 v 16:05 | Mischigan |  Captured Heart
POSADILA jsem se zpátky na židli a lokty se opřela o opěrky na předloktí. Ještě vlhké ruce z toalety jsem osušila v ubrousku, který jsem si pak položila na klín. Tom zase vybral jednu z těch lepších restaurací, a i když jsme oba dva byli oblečeni víceméně obyčejně, tudíž nevhodně do téhle sorty podniků, nikdo nám nic neřekl. Možná to bylo tím, že Tomův známý obličej mohl restauraci trochu pomoct, možná tím, že tady chodil dřív. Každopádně jsme dostali jeden z lepších stolů, i když mi přišlo, že tady byly dobré snad všechny. Měli jsme tady pro sebe soukromí, mohli jsme si vykládat o čemkoliv a nikdo by nás neslyšel.

Tom upil ze sklenice a postavil ji zpátky na místo, až kolečko citronu se zahoupalo na hladině. Zvedla jsem k němu pohled a usmála se, když si nenápadně odkašlal. Natáhl svou ruku přes stůl a prsty jemně přejel přes můj levý prsteníček, kde se blyštěl zásnubní prsten.
"Víš, přemýšlel jsem," naklonil hlavu na stranu a očima dál hypnotizoval prsten s drahým kamenem. Poslední dobou takhle začínal každou druhou konverzaci, takže jsem měla tušení, o čem bude ta následující. A taky si pořád pohrával s tím mým prstenem, který mi před několika měsíci navlékl. Zase chtěl řešit svatbu.

Captured Heart - 18. díl (Nový domov)

1. května 2014 v 16:24 | Mischigan |  Captured Heart
PODÍVALA jsem se okénkem na straně spolujezdce na přízemní domek s bělostnou fasádou a tmavě mahagonovými okny, u kterého Tom zastavil auto. Očima jsem přejížděla po dřevěném plotu, který ohraničoval území domku a odděloval jeho menší zahradu od ulice se silnicí. Když jsem ucítila Tomovu dlaň na mém koleni, otočila jsem k němu hlavu.
"Tak co říkáš, jaký je tvůj první dojem?" zeptal se s neskrývanou nadějí, která mu doslova odkapávala z hlasu, blyštěla se v jeho očích.
"Co bych měla říkat," pokrčila jsem rameny a pousmála se. "Je to tady hezké, co by nebylo, když je to nově zařízený dům," naklonila jsem hlavu na stranu.
"Nechci slyšet statistiky nebo konstatování, jak to asi je, nebo jak by to mohlo být. Řekni mi svůj názor," řekl a opakovaně mě pohladil po koleni.
"Řeknu ti svůj pravdivý názor, až si ho celý prohlédnu. Slibuju, že si nebudu vymýšlet a nebudu tě šetřit," zavrtěla jsem hlavou. Tom se zasmál a naklonil se přes střed auta s řadicí pákou, aby mě políbil na tvář.
"Fajn, kotě, jdeme na to," olízl si rty a rychle vystoupil z auta. Než jsem si odepla pás a otevřela dveře, než jsem stoupla podrážkami tenisek na chodník, Tom už stál vedle mě a natahoval ke mně svou dlaň, aby mi gentlemansky pomohl vstát.
"Díky," jemně jsem mu stiskla ruku a nechala se jím obejmout kolem pasu, zatímco dálkovým ovládáním zamykal auto. Políbil mě na spánek a přitiskl víc k sobě.
"Tak se tady na to podíváme," pošeptal mi. "Já jsem z toho nadšený, doufám se ti to taky bude tak líbit," stiskl mi pas.