Prosinec 2012

Happy New Year!!!

31. prosince 2012 v 0:22 | Mischigan |  Our messages
ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK PLNÝ ŠTĚSTÍ, ÚSPĚCHŮ AŤ UŽ ŠKOLNÍCH, PRACOVNÍCH ČI OSOBNÍCH, LÁSKY A HLAVNĚ TOHO ZDRAVÍ VÁM PŘEJE

MISCHIGAN & M@RŤ@ :))))


You belong to me ♥ 17

31. prosince 2012 v 0:02 | Mischigan |  You belong to me ♥
17.Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu.

"Jo to bych mohla," pošeptala jsem si pro sebe a následovala Toma a majitele do stájí.
Stáje byly opravdu velké, procházeli jsme až do zadu a míjeli boxy s koňmi. Všechny boxy byly vzorně uklizeny a koně perfektně čistí. Bylo vidět, že se tu o ně opravdu umí starat.
"Tak tihle dva jsou připraveni pro Vás," ukázal majitel k dvěma vraníkům, kteří tam stáli připravení a osedlaní.
"Jsou krásní," popošla jsem k nim a jednoho pohladila po hlavě.
"Ano to jsou," usmíval se majitel, viditelně pyšný na své koně.
"Nemusíte se bát, jsou vycvičeni a na vyjížďky s lidmi jsou zvyklí," vysvětloval nám.
"Umíte oba dva jezdit?" podíval se po nás.
"Ano oba," přitakal Tom, i když jsem mu doma říkala, že jsem na koni v životě neseděla a mám z nich strach.
"Tak to se pak nebojím je Vám svěřit," usmál se poplácal Toma po rameni, byl očividně velmi přátelský. Tom se jenom zašklebil.
"Užijte si vyjížďku a snad Vám nebude pršet, od západu se to trošku mračí," podíval se na nebe.
"Kdyby začalo pršet, tak se hned s koňmi někde schovejte a kdyby to nebylo možné, tak co nejrychleji do stájí. Není totiž moc dobré, když koně v dešti zmoknou a pak prochladnou," dostali jsme instrukce.
"Nebojte se, my to zvládneme," uklidnil ho Tom.
"Tak pak my už jen zbývá popřát Vám pěknou projížďku," usmál se majitel a zmizel ve stájích.

Bill & Tom App - články č. 90

30. prosince 2012 v 23:55 | Mischigan |  BILL & TOM - APP
abkdtBhR

Tom: Dorazili jsme na speciální místo
... kvůli Silvestru ...

Jessica Palumbo: Záhada... Záhada... Doufám, že budete míte krásnou chvíli a hodně zábavy ! Je tohle místo, kde jsi nikdy nebyl @Tome?
Tom: @Jessica Palumbo: Jo! Je to místo, kde jsme nikdy předtím nebyli! Ačkoli je to krásné!

Fotky (28.12.2012)

30. prosince 2012 v 23:50 | Mischigan |  BILL & TOM - APP
acg3ncrU

Tom: Dorazili jsme na speciální místo kvůli Silvestru.

DSDS 19.10. 2012

30. prosince 2012 v 23:46 | Mischigan
acbuXaCh abyFcVOx adz6kLbE abguXhMq abfuIimi

"Byla to tvrdá práce"

30. prosince 2012 v 23:41 | Mischigan |  Articles, Interviews

Ať se vám to líbí - nebo ne: Tokio Hotel jsou zpátky - a chtějí ještě dlouho zůstat. Dvojčata Tom a Bill Kaulitzovi o jejich Realschulabschluss, castingových pořadech, drogách a AC/DC.

Dlouho nebylo o Tokio Hotel slyšet.
Bill Kaulitz: Myslím, že německá veřejnost pociťuje naši pauze déle, než ve skutečnosti byla. S naším posledním albem jsme byli na velkém jihoamerickém a japonském turné a potom jsme prostě chtěli zase žít.

Co znamená "Zase žít" pro někoho, kdo se od svých 15 let permanentně nachází v nestandartní situaci?
Bill: Strávili jsme hodně času s naší rodinou. A se čtyřmi psy.
Tom Kaulitz: Byla to změna. Když jsme s kapelou na turné, máme hodně velký tým, kterému prostě řeknete, co potřebujete. A teď nastaly chvíle, když jsem se sám musel postarat o věci, o které jsem se předtím nikdy v životě nestaral. Nastaly už situace, kdy jsem byl přetěžovaný, ale jinak jsem to nechtěl.

Například?
Tom: Nemám ponětí, například když jsem v Los Angeles žádal o kalifornský řidičák. To jsem si myslel: Cože, to musím tak dlouho čekat v téhle posrané řadě? Stát tu celý den, abych dostal fotku na pas?

Žijete trvale v Los Angeles?
Bill: Určitě jsme víc v USA, protože tam už dva roky produkujeme naše album a mohli jsme se tam stáhnout. Ale bydliště máme i v Německu a částečně nahráváme také tady. Další dva kluci jsou stále v Německu.

Vedle zpěváka Billa a kytaristy Toma, hrají v kapele ještě další dva veřejně nepovšimnutí členové, kteří na barevné kytici visí jako koření a jejichž nástroje a jména (basista Georg a bubeník Gustav) jsou v tisku často ke čtení jen v závorkách. Zatímco dvojčata zůstala v USA, tihle dva z Magdeburku museli vyvracet drby o konci kapely.


zdroj: tokio-hotel-de.blog.cz


You belong to me ♥ 16

28. prosince 2012 v 0:53 | Mischigan |  You belong to me ♥
16. Žena by se necítila milována, kdyby vztah muže k ní byl bez lichotek
Karl Ferdinand Gutzkow

Vidličkou jsem se rýpala v obědě a přemýšlela nad výletem ke koním, který Tom vymyslel. Nešlo tak o ty koně, ale o to, že tam budem sami dva. Nebyla jsem taková, že bych si rychle někoho pustila k tělu, ale Tom byl jiný, tak milý, pozorný a uměl naslouchat. To bylo přesně to, co jsem teď potřebovala. Potřebovala jsem se vypovídat a cítit podporu, kterou mi Tom dával.
Měla jsem strach, že jsem si ho už nevědomky k tělu pustila a to dokonce více než bych sama chtěla. Takhle jsem se nejenom nimrala v obědě, ale také ve své mysli, kterou jsem poslední dobou nepoznávala. Radši jsem ani nezvedala pohled, protože jsem se nechtěla potkat s tím Ineziným, ne potom, při čem mě s Tomem před chvíli načapala.
Napíchla jsem na vidličku další sousto a mířila s ním do pusy, když se najednou někdo dotkl mého kolena. Vykulila jsem oči a vidličku zase položila na talíř.
Natočila jsem nenápadně hlavu napravo a dívala se přímo do Tomova pobaveného úsměvu.
Díval se mi do očí a rukou jel z mého kolena víš a víš. Chytla jsem jeho ruku a sundala jí z mého stehna. Vrátila jsem pozornost ke svému talíři, jenomže v mžiku byla jeho nenechavá ruka zpět.
Znovu jsem po jeho ruce chtěla chňapnout, ale nějak špatně jsem si to vyměřila a bouchla jsem do stolu. Tou ránou jsem k sobě samozřejmě přitáhla pohledy všech u stolu. William přemáhal smích, táta se tvářil zmateně, Simone automaticky propalovala pohledem Toma, zřejmě tušila, že za tím vším je on, když se tak mile a nevinně culil a když jsem pohledem sklouzla k Inez, tak ta jenom zvedla káravě obočí.
Zakroutila jsem očima, už jsem neměla na jídlo ani chuť. Odložila jsem příbor úhledně na talíř a zvedla se od stolu.

Gustík :)

27. prosince 2012 v 22:27 | M@rť@ |  Gustav - photos



Vánoce - BTK APP

27. prosince 2012 v 21:55 | M@rť@ |  BILL & TOM - APP
acpYwLfc acl58h3e adhnFwtJ

Bill: Balící šílenství | Bill: Nachystaný na Vánoce :-))))))) | Bill&Tom: Veselé Vánoce. Všichni mějte překrásné Vánoce! Milujeme vás!



Animky z ukázek DSDS

27. prosince 2012 v 21:51 | M@rť@ |  Animation
http://25.media.tumblr.com/b32aa720dc8e7c16939c9202e068be70/tumblr_mfft0zwyNl1qgnd6ko2_250.gif http://25.media.tumblr.com/360e61e01f558b09903ae98314b56aff/tumblr_mfft0zwyNl1qgnd6ko3_250.gif http://24.media.tumblr.com/7116621079438b9351580fa5874cfda9/tumblr_mfft0zwyNl1qgnd6ko6_250.gif http://24.media.tumblr.com/93f343d8fa98d182a5d9f56275e11fd3/tumblr_mfhh32bXVg1qc1sb1o4_250.gif

http://25.media.tumblr.com/27cc4066c3b7f4dfef5103100a9f0a41/tumblr_mfhj60kq9t1qc1sb1o1_250.gif http://24.media.tumblr.com/85c7537eec80cb3898cb4c07b33912ba/tumblr_mfhj60kq9t1qc1sb1o2_250.gif http://24.media.tumblr.com/9f9de41fecd52a39d592a5dc02ecc398/tumblr_mfhj60kq9t1qc1sb1o4_250.gif

You belong to me ♥ 15

24. prosince 2012 v 1:36 | Mischigan |  You belong to me ♥
15. Sladká chvilka

Myslela jsem, že je to zase nějaký Willův vtípek, ale jakmile jsem slyšela jeho dokonalý hlas, srdce mi poskočilo radostí. Přikryla jsem jeho hebké dlaně svými a vychutnávala jsem si ten pocit, kdy jsem mohla cítit dotyk jeho horké kůže na té své.
Po chvíli jsem jeho dlaně pustila a podívala se nahoru na jeho tvář. Zase nebyl oholený, ale i tak mu to slušelo a na očích měl velké tmavé brýle.
"Co to čteš?" zeptal se a usadil se na lehátku vedle mě. Měl na sobě jenom bílé tílko, pod kterým se mu rýsovaly pevné svaly a modrou kostkovanou košili. Vypadalo to ležérně a pohodlně, ale i přesto vypadal, jakoby vypadl z módních časopisů.
"Je to taková puberťácká knížka, ale když jsem byla malá zbožňovala jsem jí," usmála jsem se a odtrhla oči od jeho těla. Když jsem se mu ale podívala do obličeje, můj pohled sklouzl na jeho plné rty a mě se před očima živě vybavilo to, co se dělo předevčírem v autě.
Já jsem asi divná, jsem tu sotva dva dny a už ho nedokážu dostat z hlavy. Bylo až neuvěřitelný co se mnou dělala byť jen jeho přítomnost. Neskutečné!
"Kde jste byli vy? Celé dopoledne tady byl takový klídek." zaklapla jsem kníku, protože v jeho přítomnosti bych se na čtení opravdu soustředit nemohla a natočila se k němu.
"To jsem ti ani trochu nechyběl?" ladně si sundal brýle, zahákl si je za výstřih tílka a mrknul na mě.

Veselé Vánoce :-)

24. prosince 2012 v 1:12 | M@rť@ |  Our messages

Photoshoot dvojčat :)

24. prosince 2012 v 0:19 | M@rť@ |  Photoshoots

TV Digital č.1 (DE)

24. prosince 2012 v 0:09 | M@rť@ |  Magazines
ace5gGD4acs5ZZNY abpVtHBm abyaeVYZ


Bunte 2012: Comeback roku

20. prosince 2012 v 18:51 | Mischigan |  Articles, Interviews

TOKIO HOTEL jsou jedna z nejúspěšnějších německých popových kapel. Od ledna sedí Bill a Tom Kaulitzovi vedle Dietera Bohlena v porotě "DSDS". V BUNTE bratři prozrazují, proč si na dva roky vzali oddychový čas.

Dělí je jen několik minut. Tom Kaulitz přišel na svět v 6.20 hod, jeho dvojče Bill o deset minut později. Toho mladšího nazývá Dieter Bohlen,58, "darem od Boha." A skutečně, se svými ženskými rysy obličeje a nápadným oblečením, působí Bill Kaulitz jako bytost z jiné hvězdy. Tom vypadá bouřlivěji, mladý sukničkář.

23letí bratři dělají vše společně. Od 5. ledna sedí v porotě "Deutschland sucht den Superstar." Malá senzace, protože navzdory jejich úspěchu s kapelou Tokio Hotel (přes osm milionu prodaných nahrávek), se kluci před dvěma lety stáhli.


V roce 2010 jste se odstěhovali do Los Angeles, abyste si vzali oddychový čas. Proč jste opustili Německo?
Bill Kaulitz: Toužili jsme po domově a osobním životě. To v Německu už nebylo možné.

Proč?
Tom Kaulitz: Nemohli jsme vyjít ze dveří bez toho být vyfoceni nebo obléháni šílenci. Byl to horor.
Bill: Stále dokola jsme měli ochranku, žili jsme jak ve vězení, za dva metry vysokou zdí, neprůhledným plotem.

Tome, ty jsi v jednom rozhovoru řekl: Je šílené, jak nemocní a nebezpeční lidé jsou venku.
Tom: Jsou lidé, kteří se vzdali celého svého života kvůli Tokio Hotel. Druh nenávistné lásky. Jde jim o tom, aby kontrolovali celý náš život. Všichni zaměstnanci, kteří obstarávali náš dům, byli vypátráni - ať už uklízečka nebo údržbář. S normálními fanoušky to nemá nic společného.
Bill: 24hodinový psychoteror!
Tom: Bylo to tak, jako bychom měli na krku špióna. Byli neuvěřitelně dobře organizováni. Jen jsme si mysleli: Jak můžou vědět, kde teď zase jsme? A to i přesto, že jsme spolupracovali s policií.

Dokážete si vysvětlit jejich obsesi?
Tom: Jsou tak nebezpeční, protože nemají co ztratit. Všechny své problémy promítají kompletně na nás.

Jak daleko zašli tihle stalkeři?
Bill: Neznali hranice. Jakýkoliv prostředek byl dobrý, aby obdrželi naši reakci.

Takhle se nemůže chovat člověk. Kdy jste toho měli po krk?
Tom: Když nás autem vytlačili ze silnice.

Co prosím?
Bill: V autě s námi seděli rodinní příslušníci. Vůči naší rodině a přátelům máme samozřejmě ochranný instinkt, stejně jako kdokoliv jiný. Když se tito lidé dostanou blízko k tvojí rodině, jednáš instinktivně.

Váš život jste srovnávali s životem Britney Spears. Mohli jste s ní soucítit, když si oholila vlasy?
Bill: Její situaci 100% chápu. Skrývá se zatím touha po svobodě, nechcete, aby byl váš život řízen jinými lidmi. A pokud chcete být z dneška na zítřek plešatí, tak to prostě uděláte.

Kolik mládí jste ztratili kvůli Tokio Hotel?
Tom: Samozřejmě jsme měli úžasný čas, který bychom si nechtěli nechat ujít. Co nám bylo vzato dříve, je lehkost.

Co tím myslíte?
Bill: Už v 15 letech jsme vedli smlouvy s právníky, daňovými poradci a manažery. Všechno na naši výplatní listinu. Měli jsme velkou zodpovědnost. Ale bylo to i dobré. Nesnášíme nadřízené.

Bille, od svých 14 let ses nezamiloval. Také kvůli tomu, že máš problém věřit lidem. Jak moc ti chybí tahle forma lásky?
Bill: V rychlém životě mi chybí stálost. Vždycky jsem toužil mít někoho, kdo je prostě tady. Samozřejmě mám Toma. Jsem nesmírně rád, že jsme bratři. Nemohl bych pracovat jako sólový umělec.

Proč jste se odstěhovali právě do Los Angeles?
Tom: Nejeli jsme tam proto, abychom tam vedli glamour život. Máme tam naše studia, mohli jsme se soukromě stáhnout.
Bill: Náš život je určitě volnější než kdy předtím! Užíváme si především práci na novém albu, na kterém každý den pracujeme.

Jak dlouho chcete zůstat v USA?

Tom: Velmi rychle se nudíme. Může se stát, že za pár měsíců zase přijedeme do Německa.


zdroj: tokio-hotel-de.blog.cz

Benjamin Ebel - twitter (19.12.2012)

20. prosince 2012 v 18:45 | Mischigan |  NEWS

#BillKaulitz #Wickerttrifft vyhrálo nejlepší reklamní kampaň roku 2012, díky! bit.ly/hrznt &radicalmedia@HorizontNet @HEIMATBerlin #BTK



You belong to me ♥ 14

20. prosince 2012 v 18:40 | Mischigan |  You belong to me ♥
14. Po pohřbu

Billův projev byl nádherný. Odjakživa měl neuvěřitelný talent dát do svých textů nejenom slova, ale i pocity a srdce. A proto, byla jeho řeč strašně krásná.
Mluvil o Phillovi, kterého znal odmalička. O Phillovi se kterým prakticky s Tomem vyrůstali. Vyprávěl útržky historek z našeho dětství, které bych už málem zapomněla.
Ale když jsem je najednou slyšela znova a od někoho jiného, jako bych je prožívala ještě jednou. Viděla jsem to před sebou jako film, kde jsme byli herci my.
Když domluvil nabraly vzlyky a pláč některých pozůstalých na síle, ale zároveň se zval mohutný potlesk, kterým byla Billova řeč odměněna.
Ale komu jsem nejvíc vděčná je Tom. Nevím, co bych dělala, kdyby tam nebyl a psychicky mě nepodržel. Celou dobu, vedle mě seděl a držel mě za ruku, a to mi dodalo neuvěřitelnou podporu.
A já v tu chvíli najednou věděla, že na to nejsem sama a že se o něj můžu opřít.
Přehrávala jsem si znova včerejší pohřeb a vybalovala si z tašek oblečení, které jsem ještě něměla čas vybalit. Ale aby to tady nevypadalo jak někde na hotelu, raději jsem se rozhodla to uklidit do prázdné skříně, která si vysloveně říkala, o to abych jí obohatila kousky svého šatníku.
Právě když jsem vyrovnávala poslední trička do komínku, ozvalo se zaklepání na dveře.
Zbystřila jsem a první co mě napadlo, jestli to náhodou není Tom.
Od toho líbání v autě a od utěšování na pohřbu jsem s ním vlastně nemluvila. Když jsme se vrátili šla jsem si hned lehnout a usnula jsem jako dřevo. Probudila jsem se až ve dvě ráno, šla si do kychyně pro něco k snědku a zase jsem usnula.

Bill & Tom App - články č. 89

20. prosince 2012 v 18:36 | Mischigan |  BILL & TOM - APP
ablaAW9z

Tom: Kdo má rád bruslení?
... tak moc chci bruslit!
Bill: @Tom: Pojďme na to!

acvBPDlQ

Bill: Nahrávání zpěvu

abvNscyB

Bill: "Pokud čekáme, až budeme připraveni...
...budeme čekat po zbytek našich životů."
-Lemony Snicket