Leden 2008

Z předávání

31. ledna 2008 v 21:06 | Mischigan |  Tom - photos

Sexy pohled

31. ledna 2008 v 21:03 | Mischigan |  Bill - photos

Nenávist nebo láska? 2. řada 7. díl

31. ledna 2008 v 21:00 | M@rť@ |  Nenávist nebo láska 2.řada
POHLED NIKY
Otevře mi Nat. "Ahoj." "Ahoj Nat. Můžu dál?" "Jasně. Poď. Co se stalo?" "Víš…Bill…..já….já prostě nemůžu." "Prosím tě Niky uklidni se. Poď sedneme si v obýváku a všechno mi v klidu vysvětlíš."řekne a pomalu dojdeme do obýváku. Sedneme si a Nat donese něco k pití. "No tak spusť." "Dozvěděla sem se že sem byla pro Billa jen pouhá sázka." "Počkej. Jak to myslíš pouhá sázka?" "No prostě se Tom vsadil s Billem že mě sbalí." "Cože? Jak to můžou říct jen tak na plnou hubu." "Nevím ale strašně mě oba zklamali a zranili. To sem od nich nečekala." "Tak proč to nenechali plavat?" "Já nevím. Se zeptej jich." "Tak se uklidni. Třeba to tak není." "A jak to asi je? Jako kdyby nestačilo že to udělali Viky. Se mohli z toho ponaučit ale jak vidím tak asi ne." "Prosím tě nech toho. Nebul a uklidni se." "Já se nemůžu uklidnit když sem chtěla Billovi oznámit že su těhotná a…." "Cože?....Ty si v tom." "Jo….no to sem zase měla co říct." "A….předpokládám že je Bill otec." "Samozřejmě ale jelikož se ke mně takhle chová tak ani nebude." "Jak to myslíš nebude?" "No prostě nebude. Neřeknu mu to a opovaž se mu to říct ty." "Dobře. Slibuju že mu to neřeknu." "Díky. Já….já mu to někdy řeknu ale někdy později." "Kdy později?" "Nevím ale teď rozhodně ne." "Dobře tak jak chceš." "Hm. Co jinak Kuba nebo Gustav?" "Proč to chceš rozebírat zrovna teď? Bavme se třeba o tom co se teď stalo." "O tom už se nechci bavit a chci vědět jak no tom si." "Nijak. S Kubem se nebavím…."sklopí hlavu "…a s Gustavem si víc rozumím." "Aha…..no a co jinak…"řeknu a tak se bavíme asi půl hodiny. Mě se zvedne nálada a snažím se nemyslet na Billa. Pak se s Nat rozloučím a odejdu dom. Po cestě přemýšlím nad tím co se všechno stalo. ´Nechápu jak mě to mohl Bill udělat. Dyť já ho miluju a on mě takhle podrazí. Musím se mu nějak pomstít. Nebudu se takhle trápit. A nechci zažít to stejný co Viky. Už to mám zajdu za Georgem.´myslím si, drobátko se mi rozzáří oči a zamířím ke Georgovi. Je 5 hodin tak doufám že bude doma. Za pár minut už stojím před jeho barákem a zvoním, otevře mi on. "Čau co tady děláš?" "Čau můžu s tebou na chvilku mluvit." "Jo jasně poď dál."pobídne mě a já vstoupím dovnitř. "Tak o co jde?" "Já bych se potřebovala pomstít Billovi a potřebuju k tomu tvou pomoc." "Mou?" "Ano tvou." "A za co se mu chceš prosím tě pomstít?"zeptá se a já mu to celý vysvětlím ale to že su těhotná mu neřeknu. "Ty vole…..a co jako ode mě potřebuješ?" "Já bych chtěla abys……no jak to říct….no prostě aby sme před Billem dělali že sme něco víc jak kamarádi." "J……jak to myslíš?" "No prostě jenom před Billem a ostatníma budeme dělat že spolu něco máme ale jen před nima. Nemysli si že něco z toho bude. Na to rychle hezky zapomeň, ty erotomane." "Neboj mě to nemusíš vysvětlovat. Já vím co znamená"jenom před nima"tak mě nepoučuj." "Dobře, jen aby, si tě pohlídám. Deš teda do toho." "Jo počítej semnou." "Fajn tak jo. Nic já půjdu."řeknu a su na odchodu ale ještě se zastavím. "Jo….abych nezapomněla. Zapomeň na to že se budeme před nima líbat. Sme jenom něco víc než kamarádi takže to není ani chození. Je ti to doufám jasný." "Jasně. Neboj. Tak se uvidíme….ehm…nevím kdy." "Co nejdřív. Neboj přece bych tě nenechala ve štychu."řeknu škodolibě a usměju se na něho. Jen otočí oči v sloup. "Tak jo teda. Se měj. Čau." "Čau a drž se." "Jo dík."zavolám a už jdu domů. Po cestě nad tím přemýšlím a doufám že sem udělala dobře. ´Dyť se chci jen pomstít. Nebudu se trápit ale to co mě udělal je od něho a od Toma pěkně hnusný. Však já jim ten život ještě pěkně osladím.´myslím si, škodolibě se usměju a už sem před naším barákem. Vstoupím a jdu rovnou nahoru. Potřebuju ještě mluvit s Viky. Prozvoním ji a čekám až vyleze na balkón. Za chvilku se tam objeví. "Zdar tak jak to dopadlo?" "Čau….ani se neptej."řeknu, sklopím hlavu a opět mě pálí slzy v očích. "Co se stalo?" "Viky….já sem byla pro něho sázka stejně jak ty u Toma." "Cože? To…to nemyslíš vážně, že ne?" "Jo myslím. Promiň že ti to teď řeknu ale nebudu ti to tajit. Má v tom prsty i Tom." "Já snad špatně slyším. Zopakuj to." "Tom se vsadil tenkrát s Billem že mě Bill sbalí." "Já omdlím. Jako kdyby nestačilo jak sem vypadala já." "To stejný si myslím i já ale nevím co mám teď dělat. Strašně mě to od obou bolí a nejvíc od Billa." "Já toho Toma zabiju. Je mě jedno v jakým su stavu ale to co mu řeknu si za rámeček nedá." "Prosím tě uklidni se. Víš to že se nemáš rozčilovat." "Fajn dobře, budu klidná ale teď mě fakt naštval. To neměli dělat ani jeden." "No jo. Víš co já se uklidním a nebudu na to myslet. A ty se taky uklidni a hlavně se nerozčiluj." "Dobře, máš pravdu, poslechnu tě…Takže si mu to neřekla?" "Ne, nebyla příležitost a teď se to ani nedoví. Prosím tě hlavně to neříkej ani jednomu z nich, jasný?" "Jo." "Dobře, tak já si du lehnout bo mě není dobře." "Však počkej, bude hůř." "Nestraš. Nic tak du čau." "Čau."rozloučí se a obě zalezeme dovnitř. Já si lehnu a jelikož su unavená tak usnu a přitom myslím na krásný chvilky který sem prožívala s Billem.

MŮJ POHLED
´Teď mě fakt Tom vytočil a nasral. Udělají to mě a teď to udělají i Niky. To sou fakt hovadí. Nemám pro ně jinej název. Oba mě naštvali a nejvíc Tom. Máme spolu dítě a on mě zase takhle podrazí. Už toho jeho podrazáctví mám plný kecky. To neměl chlapeček dělat.´myslím si a naštvaně se posadím na postel. Za chvilku mi někdo klepe na dveře u pokoje. "Dále."řeknu a ve dveřích stojí Tom. Snaží se o úsměv ale nějak mu to nejde ptž má napuchlou pusu. "Ahoj." "Čau. Cos proboha dělal?"řeknu nasraně a arogantně. "Nic mlátil sem se s Billem."řekne a přiblíží se ke mně že mi dá pusu. "Nepřibližuj se ke mně." "Co sem ti zase udělal?" "Ty to moc dobře víš." "Já?" "Ano ty. Tome proč mě to děláš? Proč mě stále podrážíš?"řeknu a rozbrečím se. "Viky….já vůbec nevím o čem mluvíš?" "Přece o tom jak ste oba podrazili Niky." "Tak ty už to víš."sklopí hlavu. "Ano já už to vím a moc mě to od tebe mrzí." "Viky já sem to tak nemyslel." "A jak si to myslel? Tome já se nechci rozčilovat. Udělej to pro mě a prosím odejdi."ukážu směrem na dveře. "Viky….odpusť mi. Nechtěl sem nikomu tím ublížit ale jak tak vidím tak teď sem ublížil dvou osůbkám který mám moc rád a mrzí mě to. Dyť víš že vás oba miluju a nechtěl sem to podělat ale sem debil a tuto hru s osudem sem prohrál. Asi to tak osud chtěl že sem ten největší debil pod sluncem a že mám na skvělou holku jako seš ty smůlu. Miluji tě a všechno mě mrzí."řekne, rozbrečí se a se sklopenou hlavou odchází. Chtěla sem mu ještě něco říct ale už sem to nestihla a navíc nemám na to sílu. Zavře za sebou dveře. Já si smutně sednu na postel, hlavu položím do dlaní a rozbrečím se. "Tome já tě miluju ale to co mě děláš se nedá vydržet."zařvu na pokoj a lehnu si na postel. Pohladím si břicho a pomyslím si ´Su kráva. Vyhodím odtud kluka mího života a teď asi nebudu mít otce pro svýho syna. Ale já chci. Chci mít pro svoje dítě otce….Chci mít Toma.´ "Tome miluju tě!!!"zařvu znova na pokoj a brečím jak malá holka. Za chvilku usnu bo mě bolí hlava, su unavená a nemám už na nic sílu.


Marťa

Wallík Toma

30. ledna 2008 v 21:18 | M@rť@ |  Wallpapers

Angel

30. ledna 2008 v 21:11 | M@rť@ |  Wallpapers

Krásnej wall kapely

30. ledna 2008 v 21:09 | M@rť@ |  Wallpapers


Gustav řídí

30. ledna 2008 v 21:01 | M@rť@ |  Gustav - photos

Georg z blízka

30. ledna 2008 v 20:59 | M@rť@ |  Georg - photos

Vysmátej:-D

30. ledna 2008 v 20:51 | M@rť@ |  Tom - photos

Cos to říkal?

30. ledna 2008 v 20:49 | M@rť@ |  Tom - photos

Bill natáčí

30. ledna 2008 v 20:47 | M@rť@ |  Bill - photos

Tom s brýlemi

30. ledna 2008 v 20:43 | M@rť@ |  Tom - photos

Tokio hotel - interview

30. ledna 2008 v 17:50 | Mischigan |  Band´s videos

Wallík Billíka

30. ledna 2008 v 11:40 | Mischigan |  Wallpapers

Kreslený Bill

30. ledna 2008 v 11:40 | Mischigan |  Drawing, Art

Tomajz

30. ledna 2008 v 11:38 | Mischigan |  Tom - photos

Nenávist nebo láska? 2. řada 6. díl

30. ledna 2008 v 11:37 | M@rť@ |  Nenávist nebo láska 2.řada
"Hele Viky….jak vlastně Tom reagoval když se dozvěděl že si v tom?" "No to je co, co právě nevím. On mu to totiž tenkrát řekl Bill bo já sem ho nemohla vystát za to že sem se dozvěděla že sem pouhá sázka a už na to nechci myslet tak mi to prosím nepřipomínej. Proč se vlastně ptáš?" "No jen tak…..zajímalo mě to." "No tak se tak blbě neptej ptž nechci myslet na to co bylo ale chci myslet na to co bude." "Fajn dobře. Tak už se tě nebudu ptat."řeknu a asi 5 minut ani jedna nic neříká. "A jak reagoval Bill když se dozvěděl že bude streda?" "Hej proč na toto téma narážíš? Já sem myslela že mi řekneš to co ti řekl doktor ale jak vidím tak chceš rozebírat minulost." "Promiň nechtěla sem aby si byla na mě naštvaná." "Nejsu na tebe naštvaná ale jestli to chceš fakt vědět tak ti to řeknu…..prvně byl v šoku a pak byl šťastnej ale byla to taková situace když s tebou zrovna nebyl a tak to nebyla až taková radost jak sem si myslela." "Aha…….."odmlčím se. "Viky?" "No?" "Jak by reagoval Tom kdyby se dozvěděl že bude strejda." "Nevím. Asi by měl radost….po…počkej…..nechceš mi tak čistě čirou náhodou říct že…."skočím ji do řeči. "Sem v tom."spadne jí čelist. "…..To jakože ty…..budeš matka…..Bill otec….a…. Tom strýc?....Rozumím tomu dobře?...." "Jo přesně tak. Čekám miminko." "Ty vole….si děláš kozy, ne?" "Ne nedělám. Myslím to vážně." "Tak to je moc…..takovej šok mě uděláš…..sem málem z toho porodila." "Ježiši…..jen to ne. Na to máš ještě dost času." "Já vím…..si dělám srandu." "Ty seš fakt blbá." "Hele a kdy to řekneš Billovi?" "Nevím třeba hned…..jenže nevím kde je." "Ale já to vím" "Kde?" "Je doma a je tam i Tom ptž řeší něco ohledně turné." "Tak dík za informaci a já valím." "Počkej kam letíš?" "Za Billem chci mu to říct hned." "Tak čau. Já už půjdu dom." "Dobře čau."odpovím a už valím ke Kaulitzům. ´Mám strašně dobrou náladu, sem šťastná a doufám že to s Billem nesekne nebo něco podobnýho.´myslím si a s úsměvem na rtech už stojím před jejich domem. Zazvoním a otevře mi paní Kaulitzová. "Dobrý den. Je doma Bill?" "Ahoj Niky….jo je a je tady i Tom. Poď dál. Sou nahoře tak tam di." "Jo děkuju."odpovím a jdu pomalu do schodů. Dojdu před Billův pokoj ale zjistím že má otevřený dveře. Vím že se to nedělá ale chci si vyslechnout jejich žhavej rozhovor. "….jo a 18. je Köln." "Ach jo. Proč je těch koncertů jak nasranejch. Dyť mě nezbude žádnej čas na Viky a našeho malího prcka." "A myslíš si že mě na Niky jo bo co?" "Ne….no vidíš kdybys mě to nepřipomněl tak bych na to zapomněl." "Na co?" "Mno……jak sme se tenkrát vsázeli na Viky tak sme se vsázeli na Niky…..že ty ji sbalíš. Tak naval prachy vyhrál sem." ´Cože to….to nemůže být pravda…..jako kdyby nestačilo že ublížili Viky. Teď….teď i mě…..to ne.´řeknu si v duchu, v očích mě pálí slzy ale neuteču a poslouchám jak se to vyvine dál. "Jaká sázka? Ty debile." "Jaká asi. Ty si se vsadil semnou že já sbalím Viky a já sem se vsadil s tebou že sbalíš Niky." "Víš co polib mě prdel….už sem na to zapomněl a nebudu to řešit. Já mám Niky rád a nemůžu jí ublížit tím že byla pro mě jenom sázka. Já sem ji měl rád odjakživa a ne jak ty s Viky." ´Ten hajzl. To mu tak teď věřím.´ "Ale dyť se to nemusí dozvědět. Ty mě akorát dáš ty peníze a můžeš s ní být dál." "Jak můžu. Já s ní budu určitě. Tome neser mě. Žádný prachy ti nebudu dávat ptž taková sázka se nepočítá." "Jak že se nepočítá? Já sem ti ty prachy taky dal i když Viky miluju a nechtěl sem jí tím ublížit." "A já mám jako teď Niky ublížit jo?" "Ne tak sem to nemyslel já chci jen to kilo." "Di do prdele to nebudu poslouchat. Idiote. Zapomeň na celou sázku. Kreténe."odpoví Bill Tomovi a odchází z toho pokoje. Já stojím jak opařená, těžko se mi dýchá a slzy mě zalijou oči. "Niky….."vyvalí na mě oči Bill když mě tam uvidí stát ubrečenou. "…..Ty….ty si to slyšela?" "Nenávidím tě Bille Kaulitzi."vykřiknu na něho a vrazím mu pořádnou facku. Tom to uslyší a vyleze z toho pokoje. "Co se to tady……Niky…" "A o tobě sem si to nemyslela, chudák Viky."zařvu, Billovi vrazím ještě jednu a utíkám odtud pryč. "Niky, to není tak jak si myslíš…….stůj…..počkej…."volá na mě Bill ale já ho nevnímám a utíkám pryč. ´Nechci ho už vidět. A to sem mu chtěla říct že čekám dítě.´myslím si a napadne mě jít za Nat ptž té se můžu se vším svěřit a Viky nechci teď otravovat když má jiný starosti. Jdu teda k Nat. Ani nevím jak sem se tam objevila ale stojím před domem Nat. Brečím a je mi z toho všeho na nic. ´Jak mi to mohl Bill udělat? Jak sem mohla být pro něho jen sázka? To není možný?! Proč mě to udělal?´myslím si a už zvoním na Nat.

MEZITÍM POHLED BILLA
"……stůj…..počkej…."zavolám na ni ale ona utíká dál. Nemám ani sílu za ní běžet ptž vím že sem jí teď ublížil ale vím že za to všechno může můj bratr. V očích mě začnou pálit slzy. Otočím se a podívám se na něho vražedným pohledem. "Tys to celý podělal." "Já?.....Jak já?" "Ano ty. Ty si začal s tím že sme měli sázku. Nějakou debilní zasranou. A já, teď si to musím u Niky vyžehlit." "No jasně. Tak zase za to můžu já jako obvykle." "Ty kreténe. Nedělej za sebe ublíženýho. Je to moje holka a ona slyšela všechno co sme si říkali. Teď mě nebude nic věřit." "No jasně Víš co Bille….. já se s tebou tady nebudu hádat." "Super….takže to zase všechno necháš na mě." "No a co jako po mě chceš?" "Nic ty debile. Myslel sem že se aspoň omluvíš Niky." "Dyť za to můžeš úplně stejně jako já. Tak proč bych se musel omlouvat jenom já." "Však já se jí taky omluvím." "Si jako myslíš že s tebou teď bude chtít mluvit?!" "Ty šuline, neser se furt do mě. Já si to už nějak zařídím." "To chci vidět."řekne a to už úpo soptím. Přistoupím k němu blíž a jednu mu vrazím pěstí. Začne mu chcákat červená z nosu. "Seš normální?" "Ne nejsu a ještě bych ti měl jednu přidat za to co dělaš." "Ty debile."to už pění on a začneme se prát. Musí nás odtrhnout až mamka. "Ste vy vůbec normální? Podívejte se na sebe jak vypadáte?" "No a co. Nemá mě ten debil dělat to co dělá." "A co dělám?" "Ubližuješ mě i Niky."řeknu a už se zase po sobě sápáme. "Už toho mám dost. Nechte se. Každej běžte do svýho pokoje a bude tady klid. Jestli chcete něco mezi sebou řešit, tak v klidu. Je to vám doufám jasný." "Jo."řekneme oba nasraně a zároveň. "Nenávidím tě Tome. To si zapamatuj!"zařvu na něho a hlas mě přitom přeskočil. Nic už mě neřekne. Jen sklopí hlavu a zaleze k sobě do pokoje. Já taky zalezu do svýho pokoje a už mě stíkají slzy po tváři. Vejdu do koupelny abych se umyl od tý krve. ´Proč mě to musel udělat? Jako by mu nestačilo že kvůli tomu měl problém s Viky. Jak já ho nenávidím.´říkám si a brečím při tom. Ošetřím si nos i pusu od Tomových ran. Tričko hodím do prádla ptž je celý od krve. Brečím a přemýšlím jak to všechno Niky vysvětlit. Za chvilku příde mamka. "Bille co se vlastně stalo a proč brečíš?" "Mami….ona to všechno slyšela."řeknu a obejmu ji. "Ale co slyšela?" "Jak se bavíme teda jak se Tom začal bavit o tý sázce." "Bille počkej. Hezky pomalu mě to vysvětli. O co vlastně tady jde?"řekne a já jí to všechno s brekem vysvětlím. "Chudák. Proč ste jí to vůbec udělali." "Já sem nechtěl o tý sázce slyšet bo ji mám rád ale on na tom trval a ona akorát tam stála, celý to slyšela a teď mi nebude věřit." "Bille klid…..to se nějak vyřeší." "Ale jak?" "Neboj se. Však to nějak dopadne. Dyť tě má taky ráda." "Hm tak dík za podporu."řeknu sklesle, mamka se zvedne, poplácá mě požárech že to zvládnu a odejde. "Sakra, sakra, sakra. Dyť já ji miluju, nemůžu bez ní žít. To přece nejde. Proč to musel Tom vytahovat zrovna teď. No ale zase nemohl vědět že tam bude stát, že. Asi sem to na tý chodbě přehnal. Co mám teď dělat? Už se ani se svým bratrem nemůžu poradit ptž sem se s ním pohádal. Do prdele. Proč musím mít tak debilního bratra."nadávám nahlas a přesunu se z koupelny do pokoje. Obleču si čistý tričko, lehnu si na postel, přitisknu k sobě polštář a rozbrečím se bo mě to mrzí. Přemýšlím nad tím ale na nic nemůžu dojít. Nějak mě to teď nepřemýšlí.

P.S.: Pište komentíky, pls!!!


Marťa

Fotečka z Echa

30. ledna 2008 v 11:33 | Mischigan |  Bill - photos

Juuuu, hezký wall

29. ledna 2008 v 20:18 | Mischigan |  Wallpapers